ZELENÁ VODA V BAZÉNU
Autor: Dominik Dobeš
Tenhle problém řešil snad každý majitel bazénu alespoň jednou v životě. Po náročném pracovním týdnu přichází parný slunečný víkend. Chvíle jako stvořená pro koupání. Odkryjete svoji pojízdnou terasu, zastřešení, roletu nebo plachtu a bác ho. Z průzračného ráje je zelené letní sídlo vodníka Česílka. Na vině může být cokoliv. Tou nejčastější příčinou jsou:
- Sinice
- Řasy
Proč je voda v bazénu vůbec zelená? Jak tomu předcházet? Jak se zbavit zelené vody? Proč voda v bazénu vlastně nesmí být zelená? To vše a mnohem více se pokusím popsat na následujících řádcích.
MÝTY | POLOPRAVDY | FAKTA
O ZELENÉ VODĚ V BAZÉNECH
ZELENÁ VODA JE V POHODĚ. DENNĚ SE KOUPU V ZELENÝCH RYBNÍCÍCH A NIC MI NENÍ
MÝTUS
Pokud už přece jen vizuálně překousneme ten nevzhledný brčál, uveďme si pár dalších důvodů, proč zelená voda není rozhodně ok. Sinice (kterým se také říká cyanobakterie) produkují cyanotoxin. Cyanotoxín je (stejně jako jiné toxiny) jedovatá látka. Cyanotoxiny mají spoustu nežádoucích účinků jako jsou vyrážky, nevolnost, alergické reakce a podobně. Dalším důvodem může být zápach. Sinice jsou mikroorganismy a stejně jako každý organismus i sinice umírají. Postupný rozklad sinic způsobuje zatuchlý zápach. Pokud Vám tohle nestačí, tak biofilm sinic a jiných organismů (nebo třeba řasy) je velmi kluzký. Může se tak stát, že uklouznete například na schodech v brouzdališti nebo skokanských vyvýšeninách a přivodíte si nepěkné zranění. Takže ne, zelená voda není v pohodě. Voda má být průzračná, bez zápachu a bez zbarvení. To, že jsou naše rybníky ve stavu jakém jsou není důvodem ke glorifikaci sinic (ani vodního květu), jako spíš k pokárání jejich majitelů/provozovatelů.
Zelená voda rozhodně není v pořádku. V ideálním případě voda žádnou barvu nemá. Je průzračná.
ZELENÉ VODY SE NEBOJÍM, DÁVKUJI PŘÍPRAVKY PROTI ŘASÁM (ALGICID)
MÝTUS
Přípravky proti řasám se jmenují algicidy (od slova algae - řasa). Co když voda ale není zelená kvůli řasám, nýbrž kvůli sinicím? Tady nám algicidy nepomohou. Respektive ne všechny algicidy jsou v boji proti sinicím efektivní. Navíc, některé druhy mohou cyanobakterie sice zabít, ale způsobí uvolnění cyanotoxinů, které ve vodě zůstanou. Po vyčištění se koupeme ve vodě bez sinic se všemi ostatními nevýhodami. Nejdříve je nutné zjistit, proti čemu vlastně bojujeme (případně zvolit nějakým komplexní přípravek, který hubí řasy a sinice).
Přípravky proti řasám mohou být efektivní proti řasám. Ale co když Váš problém netkví v řasách?
PŘÍPRAVKY PROTI ŘASÁM JSOU K NIČEMU, NEJLEPŠÍ JE CHLÓRŠOK
MÝTUS
Není. Chloršok, což je lidový název pro přípravky určené k superchloraci (chcete-li přechlórování) bazénu, je v boji proti sinicím i řasám samozřejmě účinný. Bohužel, sinice při přechlorování uvolní cyanotoxiny. Cyanotoxiny jsou přesně ten důvod, proč sinice v bazénu nechcete. Mohou způsobit různé nežádoucí účinky (nevolnost, alergie apod.). Taková voda (přestože vizuálně vypadá čistá) není vhodná ke koupání.
Chloršok není vhodné aplikovat na zelenou vodu v bazénu
ŽÁDNÉ JEDY PROTI ŘASÁM DO VODY DÁVAT NEBUDU. NECHCI ABY NĚKDO ZEMŘEL
MÝTUS
Jed dělá množství. Věřte mi. Pokud vypijete sklenku algicidu, je to asi stejně bezpečné, jako vypít sklenku kyseliny pro snížení pH. Velmi nebezpečné. My ale přece nechceme pít chemikálie určené k úpravě koupacích vod, Chceme vytvořit optimální podmínky pro koupací vody. Naopak plavat v bazénu do kterého někdo nalil adekvátní množství algicidu je úplně stejně bezpečné, jako koupat se v bazénu do kterého někdo nalil adekvátní množství kyseliny snižující hodnotu pH. Naprosto bezpečné. Určitě Vás ale zajímá, co se stane, když tuto vodu někdo vypije. Koupací vody rozhodně nejsou vhodné ke konzumaci. A to s nebo bez použití algicidu. Ke konzumaci slouží voda pitná, která má svoji definici v podobě emisních limitů a její kvalita podléhá přísné kontrole. Nic se ale nestane, když si takové vody při plavání loknete. Stejně jako se nic nestane, když se napijete například dešťové vody. Ale pozor! To platí jen pro případ, že koupací voda splňuje podmínky koupacích vod. Algicid se běžně přidává na veřejných koupalištích jako prevence proti růstu řas.
Pokud se koupete ve vodě, která splňuje podmínky koupacích vod a přidáte do ní adekvátní množství algicidu, nestane se Vám vůbec nic.
JE TEPLO, BUDU MÍT ZELENOU VODU
POLOPRAVDA
Sinicím vyhovují určité podmínky a ano, jednou z nich je teplo. Ale není to zdaleka jediná podmínka. Sinice běžně vídáme i ve studených vodách. Co za tím stojí? Představme si například Zemi. Proč je osídlená lidmi? Jsou tu vhodné podmínky pro život. Lidé by nemohli žít na Slunci, protože tam pro ně nejsou vhodné podmínky a to samé je Váš bazén a sinice. Jaké jsou podmínky?
- Vysoká teplota (nad 25 °C)
- Vysoká intenzita (nejlépe slunečního) světla (odkrytý exteriérový bazén)
- Optimální poměr živin (zejména fosfor a dusík)
- pH (optimální pH 7,4 a vyšší)
Vysoké teploty se nejspíš zbavit nechcete. Studenou vodou nemá rád skoro nikdo. Navíc, některé druhy sinic rostou i při teplotách pod 12 °C. I tak navrhujeme snížit teplotu pod 25 °C, jako jeden z možných protisiničních opatření. Světlo ovlivnit můžeme velmi snadno. Existují různé plachty fólie, případně typy zakrytí, které nejsou průsvitné. Pokud bazén neužíváte, nedovolte slunečním paprskům prostoupit vodní hladinu. Optimální poměr živin je něco, co ovlivnit lze. Existují různé filtry a chemikálie pro snížení hladin fosforu a dusíku. Ty lze snadno doplnit do stávajícího systému. PH- a
hhh
JE TEPLO, BUDU MÍT ZELENOU VODU
POLOPRAVDA
JAK POZNAT DOBRÝ PŘÍSTROJ
PRO CHLORACI ELEKTROLÝZOU
ORIENTAČNÍ VÝPOČTY A PRAKTICKÉ RADY
U ZAŘÍZENÍ PRO ELEKTROLÝZU SLANÉ VODY
Nejdříve je nutné vypočítat objem Vašeho bazénu. S tím Vám pomoci nemůžeme, protože výpočet se odvíjí od konkrétního tvaru a rozměrů. Jako příklad uveďme obdelníkový přelivový bazén 8 x 4 x 1,5 m. Výpočet je v takovém případě a x b x c, tedy 48 m3. Jakmile máme objem, můžeme vybrat zařízení generující chlór ze solného roztoku na základě vypočteného objemu bazénu. Někteří výrobci totiž udávají ke svým výrobkům údaje jako:
- Pro bazény do 80 m3
- Pro bazény do 50 000 l apod.
Tyto údaje jsou ale často zkreslené a platí pro laboratorní podmínky a různé pofidérní výpočty (známe např. nesmyslné hodnotyCOP u tepelných čerpadel). Prakticky to znamená toto číslo očesat o zkreslení. To uděláme tak, že objem vynásobíme 75 nebo při pesimistickém smýšlení klidně 50 %. Tyto hodnoty mají svůj původ v teplotě vody, hodnotě pH, frekvenci koupání, počtu uživatelů bazénu apod. Pro účely článku by vysvětlení bylo zbytečně složité. Koeficienty pro výpočet jsou tedy:
- 0,75
- 0,5
Řekněme, že náš bazén má 48 m3. Výrobce chlorátoru uvádí, že je jeho zařízení vhodné pro bazény do 100 m3. 100 x 0,75 nebo 100x0,5 > 48. Toto zařízení pro náš bazén bude vhodné.
Ne vždy Však můžeme udělat tento orientační výpočet. Klasickou hodnotou jsou g/h. To je výrazně přesnější hodnota. Tedy kolik gramů chloru se vytvoří při proudění optimálního roztoku s optimální teplotou v cele za 1 hodinu. Víme, že filtrační čas bývá orientačně 6 - 8 hodin. Hrubým odhadem vypočteme denní potřebu chlóru, tedy V (objem bazénu v m3) x 2 (gramy soli na 1 m3) = 96 g. Budeme tedy hledat solničku, která vytvoří takové g/h, která po vynásobením filtračním časem dají hodnotu, která se rovná nebo převyšuje 96. Při filtračním čase 6 h budeme volit solničku s výkonem minimálně 16 g/h. Samozřejmě si přečteme nějakou potenciální rezervu (na výkyvy v pH, teplotě, stabilizátoru, vyšším znečištěním apod.). Pokud potřebujeme alespoň 16 g/h a výrobce nabízí 16 a 20 g/h, zvolíme raději vyšší třídu.
Berme v potaz zkreslení výrobcem. Například někteří prodejci ani neví, co znamená jaký pojem a napíší, že generátor 8 g/h je vhodný pro bazény do 40 m3. Pokud takový výrobce uvažuje, že bazén budeme filtrovat 10 a více hodin, pak má bohužel pravdu. Snažíme se však myslet i na provozní náklady a minimalizovat je.
JAKÁ MÁ BÝT SPRÁVNÁ KONCENTRACE SOLI
PRO CHLORACI ELEKTROLÝZOU
Každé zařízení (solonizační jednotka) má definované adekvátní pracovní interval. Obecně se doporučuje koncentrace soli 3000 - 5000 ppm/l. To odpovídá 3000 - 5000 mg/l, tedy 3 - 5 g na litr (5 kg/1 m3). Měří se digitálně (ale to je pak nutné mít přístroj kalibrovaný), nebo za pomocí lakmusových papírků. Pokud máte v bazénu soli málo, musíte sůl dosypat. Pokud jí máte v bazénu příliš, musíte jí naředit vodou čerstvou. Pro bazén 48 m3 = 48 x 5 = 240 kg soli. Balení je většinou 25 kg = 240/25 = 9,6 = 10 pytlů soli.
Nezapomínáme na stabilizátor chlóru. Chlór vyrobený v generátoru těká a je nutné ho ve vodě udržet. Záleží na výrobci stabilizátoru chlóru, ale obecně se doporučuje 30 g na 1 m3. Například pro bazén 48 m3 = 48 x 30 = 1440 g. Hodnoty sledujeme na digitálním testeru nebo lakmusovém papírku.
VYBRANÉ POJMY
O BAZÉNECH SE SLANOU VODOU
- Slaný bazén = nepřesné pojmenování pro bazén s dezinfekcí formou chlorace za pomocí elektrolýzy soli
- Chlórový bazén = nepřesné pojmenování pro bazén s dezinfekcí formou chlorace za pomocí dávkování chlorových přípravků
- Elektrolýza = elektrochemický proces při kterém elektrický stejnosměrný proud rozkládá elektrolyt
- Elektroda = vodič (např. měď apod.), který je v kontaktu s nekovovou částí elektrického obvodu (např. voda apod.)
- Chlorid sodný = kuchyňská sůl
- Chlornan sodný = tekutý přípravek k dezinfekci vody