BAZÉNY SE SLANOU VODOU
Autor: Dominik Dobeš
Bazény se slanou vodou jsou u nás (myšleno v ČR a SK) hitem posledních dvaceti let. Mnohem delší dobu se s tímto typem setkáme v přímořských oblastech, kde se k plnění bazénů využívá mořská voda (nikoliv z důvodu zázračných účinků, ale proto, že je zdarma). Výrobci a prodejci bazénům se slanou vodou připisují výhody jako:
- Antiseptické účinky
- Menší spotřeba bazénové chemie
- Šetrnost k alergikům na chlór
- Bez zápachu chlóru a další
Co z toho je vůbec pravda? Co z toho je přinejmenším zavádějící a co z toho je úplný nesmysl?Jaké jsou skutečné výhody a nevýhody slaného bazénu? Jaké jsou správné koncentrace soli? To vše a mnohem více se pokusím popsat na následujících řádcích.
MÝTY | POLOPRAVDY | FAKTA
O BAZÉNECH SE SLANOU VODOU
BAZÉNY DĚLÍME NA CHLÓROVÉ A SLANÉ
MÝTUS
Toto tvrzení může z úst vypustit jen (v této oblasti) nevzdělaný člověk, nebo prodejce, který chce záměrně vyzdvihnout neexistující výhodu bazénu se slanou vodou. Z podstaty věci se jedná o nesmysl. Prodejci se tím nespíš snaží říct, že existují bazény se:
- Slanou vodou a hygienizací formou elektrolytu s chloridem sodným, kdy po průchodu stejnosměrného proudu vznikne na záporné elektrodě vodík a na kladné chlór. Hygienzaci zajišťuje právě tento chlór
- Sladkou vodou a hygienizací formou dávkování chlórnanu sodného, který se ve vodě disociuje na kyselinu chlornou. Kyselina chlorná zajišťuje hygienizaci
Vidíme, že oba typy z pohledu dezinfekce (účinné látky) jsou identické. Jedná se o chloraci.
BAZÉNY SE SLANOU VODOU JSOU ŠETRNĚJŠÍ K POKOŽCE (OPROTI BAZÉNŮM S DÁVKOVÁNÍM CHLÓRU)
POLOPRAVDA
Jak už víme, bazény s dávkováním chlóru nebo elektrolýzou jsou bazény s desinfekcí formou chlorace. Je tedy zcela lhostejné, jestli se koupete jako alergik na chlór ve vodě s vysokým obsahem chlóru, který byl do bazénu dodán formou:
- elektrolýzy nebo
- formou dávky chlornanu.
Ale na druhou stranu, ať nejsme pořád jen negativní. Chloŕid sodný (NaCl) může mít při nízkých koncentracích skutečně pozitivní účinky. Atopikům se běžně doporučuje pobyt u moře. Zde je ale nutné nevytrhávat věci z kontextu. Pobyt u moře není jen o slané vodě. Je o slunci, specifickém ovzduší a hlavně redukci stresu. To vše může být pro lidi s atopickým ekzémem za určitých okolností benefitní. Rozhodně toto doporučení nelze aplikovat plošně. Například čerstvá ložiska ekzémů se mohou koupáním ve vodě s vyšší koncentrací soli dokonce zhoršit. Ať už Vám slaná voda pomáhá na atopický ekzém nebo ne, bavíme se ale o vodě s chloridem sodným, nikoliv s vodou s obsahem chlóru formou elektrolýzy. Slanou vodu si můžeme klidně udělat i v bazénech s dávkováním chlornanu nebo v bazénech s dávkováním peroxidu. Jen nevyužijeme její desinfekční potenciál, ale právě možné antiseptické účinky. Tvrzení tedy není primárně úplně špatně, jen je velmi zavádějící.
Doporučit člověku s alergii na chlór vykoupat se v bazénu s chlórem generovaným elektrolýzou je to samé jako dát dítěti s alergii na buráky místo buráků "bezpečné" burákové máslo.
DÁVKOVAT CHLORNAN JE DRAŽŠÍ JAKO CHLORACE ELEKTROLÝZOU SOLI
PRAVDA
Ano, tady v dnešní době nejspíš nelze nic namítat. Nebylo tomu tak vždy. Neustálé restrikce (bezpečnostní, enviromentální, ekonomické) donutily výrobce chemie snižovat koncentrace účinných látek. V současné době si tak koupíte kanystr chlornanu s koncentrací přinejmenším úsměvnou oproti té, která byla dostupná ještě před pár lety. Složení soli ale díky bohu zůstalo nezměněno. Díky tomu je elektrolýza ekonomičtější volbou dezinfekce.
Elektrolýza je za současných podmínek ekonomičtějším a efektivnějším způsobem dezinfekce
BAZÉNY S DÁVKOVÁNÍM CHLÓRU ZAPÁCHAJÍ. BAZÉNY SE SLANOU VODOU NEZAPÁCHAJÍ
MÝTUS
Chlór zapáchá ze dvou příčin. Za prvé je to specifický zápach samotného chlóru. Čili množství chlóru automaticky zvyšuje chlórový zápach. Je zcela lhostejné, jestli bude bazén přechlorovaný nadávkovaným chlornanem nebo chlorem vzniklý elektrolýzou. Pokud bude množství dodaného chlóru do vody příliš velké, bazén bude chlórem zapáchat. Druhým důvodem jsou tzv. chloraminy, čili deriváty amoniaku (čpavku). Ty vznikají ve vodě tak, že se chlor smísí se čpavkem (který se do bazénu dostal například močí) a vznikne zápach i při nižších koncentracích chloru. Opět je zcela lhostejné, jestli se s amoniakem smísí chlor z chlornanu nebo chlor vzniklý elektrolýzou soli.
Zápach je tvořen množstvím chlóru a jeho reakcemi s jinými sloučeninami. Jeho původ nemá na zápach žádný vliv.
KONTROLA BAZÉNŮ S DÁVKOVÁNÍM CHLORNANU JE SNAZŠÍ NEŽ U BAZÉNŮ S ELEKTROLÝZOU
PRAVDA
Ano, tady nejspíš nelze nic namítat. Zatímco bazény s dávkováním chlornanu (resp. funkci dávkovacích zařízení) zkontrolujeme snadno bez měřících zařízení (například pomocí rysky na kanystru zjistíme hned druhý den, kolik chlornanu z kanystru ubylo a následně potvrdíme/vyvrátíme aktivitu dávkovacího zařízení. Elektrolýzu bez měřících zařízení nejsme schopni efektivně kontrolovat. Sice jsme schopni pozorovat volný chor v průhledných celách, ale už netušíme, jak efektivní elektrolýza je, kolik soli máme v bazénu, zda není potřeba doplnit apod.
Kolik chloru bylo nebo nebylo vyrobeno se bez sondy nemáme šanci dozvědět. Když už si ji objednáme a zařadíme do systému, musíme mít něco, co zkontroluje, jestli sonda měří správně apod.
Běžná kontrola zařízení je u bazénu s dávkováním chlornanu výrazně jednodušší
SLANÉ BAZÉNY JSOU VHODNÉ PRO MALÉ DĚTI
ZAVÁDĚJÍCÍ
Ano, bazény se slanou vodou jsou vhodné pro děti, ALE CO JE TO PROBOHA ZA INFORMACI? To jakože bazény s dávkováním chlornanu vhodné nejsou? 95 a možná více % veřejných koupališť používá pro dezinfekci právě dávkování chlornanu. Někdy jsou tato zařízení i velmi primitivní (například tabletové dávkovače). Na tyto koupaliště jezdí pravidelně odběrači, kteří potvrdí/vyvrátí kvalitu koupacích vod a tedy i vhodnost pro jejich užívání veřejností. Do veřejnosti spadají mimochodem i malé děti.
Bazény se slanou vodou jsou vhodné pro malé děti stejně jako bazény se sladkou vodou
U BAZÉNŮ SE SLANOU VODOU ODPADÁ SKLADOVÁNÍ CHEMIKÁLIÍ
PRAVDA
Ano, to je pravda. Sůl do bazénu bez obav nasypete a nemusíte manipulovat nebo skladovat potenciálně agresivnější chlornan. Nevyhneme se manipulaci s algicidem, flokulantem a dalšími chemikáliemi (pokud byly zařazeny do systému) a to bez ohledu na typ chlorace.
U bazénu se slanou vodou odpadá skladování a manipulace kanystrů s chlornanem
PŘIROZNĚJŠÍ POCIT Z VODY
NESMYSL
I toto se na internetu dočtete. Ale co to znamená? Co je to za výhodu? Jaký má kdo pocit z přirozenosti vody asi nejde objektivně zhodnotit. Ale co když Vám řeknu, že chlornan sodný (tedy ten zlý nepřirozený chlornan) se používá k úpravě pitné vody. Ano. Přesně té vody, co jste si koupili v PET lahvi nebo napustili z kohoutku. Přesně té vody ve které jste se dnes koupali. Připadá Vám ta voda snad nepřirozená? Nebo méně přirozená? Každý si tuto otázku musí odpovědět sám.
Pro Čechy je slaná voda rozhodně méně přirozená než sladká voda. Se slanou vodou se nejspíš setkáme poprvé až u moře
VYBAVENÍ VE SLANÉ VODĚ VYDRŽÍ DÉLE
MÝTUS
Bohužel, na internetu se dočtete i naprosté hovadiny. Ve slané vodě nic nevydrží déle. Buď to tam vydrží stejně dlouho a nebo to tam vydrží méně (snad krom mořských živočichů). Ponořte do hrnku se slanou vodou a sladkou vodou plast. Nestane se nic. Ponořte tam například nerez a uvidíte, co se po čase stane. Kde si myslíte, že se časem objeví koroze? Proč do nerezových bazénů nepatří sůl?
U bazénů se slanou vodou je nutné volit vhodné vybavení. Slaná voda je například pro některé materiály zcela nevhodná.
BAZÉNY SE SLANOU VODOU JSOU EKOLOGIČTĚJŠÍ
NELZE ŘÍCT
Nemyslím si, že by někdy někdo testoval například znečištění ovzduší/vod/půdy apod. vyvolané například těžbou chloridu sodného v porovnání s výrobou chlornanu sodného. Samo o sobě tvrzení NEMUSÍ BÝT nutně nepravdivé, ale rozhodně se nezakládá na žádných důkazech. Doprava na místo je ekologicky stejně náročná. Aplikace je ekologicky stejně náročná. Likvidace odpadu pravděpodobně také.
O takovém tvrzení neexistuje žádný důkaz
MOŘSKÁ SŮL JE LEPŠÍ NEŽ KAMENNÁ A TA JE LEPŠÍ NEŽ KRMNÁ A KRMNÁ JE LEPŠÍ NEŽ POSYPOVÁ
MÝTUS
Tohle jsem slyšel snad tisíckrát a zklamu Vás. Respektive zklamu prodejce speciálních solí. Tak za prvé, sůl je chlorid sodný, což je minerál s názvem halit. Známe další minerály jako třeba křemen nebo kalcit. Zatímco křemen má různé druhy (křšťál, ametyst apod.), halit žádné druhy nemá. A tady naráží kosa na kámen. Říct o Halitu získaným evaporací (odpařením z mořské vody), že je lepší než halit získaný těžbou je stejné, jako říct o tisícikoruně nalezené na zemi, že má větší hodnotu, jak ta nalezená na balkóně. Halit se získává:
- Těžbou v solných dolech
- Odpařováním slané vody (např. z moří)
- Louhováním - do solných ložisek se vpustí voda, nechá se v nich rozpustit (vylouhuje se) halit a následně se tato voda vyčerpá na povrch a zde se opět nechá odpařit
- Jedlá sůl - slouží k lidské spotřebě.
- Krmná sůl - slouží ke krmení zvířat.
- Technická sůl - slouží k technickým účelů např. posypu silnic
Každý z těchto druhů má své parametry čistoty, ale u všech druhů tvoří hlavní složku NaCl. Tedy přesně to, co potřebujeme k elektrolýze. Pokud tedy do bazénu dáme jedlou sůl, máme jistotu vysoké čistoty NaCl. Pokud do něj dáme krmnou sůl, máme stále jistotu vysoké čistoty NaCl. U technických solí může být problém, protože různé druhy mohou být použity k různým účelům. Ale pokud je na balení napsáno, že např. 99 % tvoří NaCl, pak stejně můžeme použit technickou sůl i do bazénu. Jako příklad si uveďme šunku. Můžeme mít šunku s 95, 90, 75 a jinými procentuálními podíly masa. Pořád je to stejné vepřové maso, jen tu zbylou část tvoří nějaké přísady. Pozor! Čtěte návody výrobců generátorů chlóru. Někteří přímo definují konkrétní sůl při instalaci konkrétního generátoru.
Sůl je vhodná do bazénu tehdy, pokud balení obsahuje vysoký podíl NaCl. Je zcela lhostejné, jak se sůl jmenuje nebo odkud byla získána. Na jméno ani původ se chemické reakce neptají
K ÚPRAVĚ BAZÉNOVÉ VODY U BAZÉNŮ SE SLANOU VODOU POUŽÍVÁM SOLONIZAČNÍ JEDNOTKU
MÝTUS
Zamysleli jste se někdy nad tím, co je to ta slavná solonizace, kterou slýcháte u každého druhého výrobce/prodejce? Solonizace je proces zvyšování obsahu soli v půdě za účelem vzniku specifického půdního typu (tzv. Salisolu). Salisoly jsou půdy s výraznou akumulací solí v půdním profilu. Vyskytují se například na jižní Moravě. Dalším z užívaných názvů je solanka. Tedy roztok anorganické soli ve vodě (například bazénová voda u slaných bazénů). Také jsem se setkal s názvem solnička. To je (podobně jako například pepřenka) nádobka na sůl, kterou najdete v každé restauraci. Někdo používá název solný chlorátor. Nad tím už by se dalo přimhouřit oko, ale z podstaty věci je solný chlorátor nesmysl, protože chlorace za pomocí "jen" soli neexistuje. Můžete do bazénu nasypat soli kolik chcete, ale hladinu chlóru tím určitě nezvýšíte. Správný název je tedy elektrický generátor chlóru ze slané vody (saltwater electronic chlorine generator). Má tohle lpění na slovíčkách nějaký smysl? No samozřejmě. Denně slýcháte nekompetentní lidi v televizi a na internetu, kteří se ohání složitými pojmy, kterým samy nerozumí. "Vzpomeňme například na bývalého prezidenta, který použil pojem negociační jednání - tedy jednací jednání". O důležitosti toho, co říká nebo neříká politik můžeme polemizovat. Ale je to v podstatě jedno. Práce politika je mluvit (tím se nedá napáchat zase tolik konkrétních škod, dokud nenajde i někoho, kdo tyto škody realizuje). Problém je, když narazíte na nekompetentního bazénáře, truhláře, zámečníka, účetního.....nebo třeba doktora. Abychom ale výrobcům/prodejcům nenasazovali psí hlavu.... I my používáme tyto pojmy, Jsou již natolik rozšířené, že vlastně zastínily správné definice.
Žádná solonizace, solanka, solnička nebo solný chlorátor. Ale elektrický generátor chloru ze slané vody
JAK POZNAT DOBRÝ PŘÍSTROJ
PRO CHLORACI ELEKTROLÝZOU
ORIENTAČNÍ VÝPOČTY A PRAKTICKÉ RADY
U ZAŘÍZENÍ PRO ELEKTROLÝZU SLANÉ VODY
Nejdříve je nutné vypočítat objem Vašeho bazénu. S tím Vám pomoci nemůžeme, protože výpočet se odvíjí od konkrétního tvaru a rozměrů. Jako příklad uveďme obdelníkový přelivový bazén 8 x 4 x 1,5 m. Výpočet je v takovém případě a x b x c, tedy 48 m3. Jakmile máme objem, můžeme vybrat zařízení generující chlór ze solného roztoku na základě vypočteného objemu bazénu. Někteří výrobci totiž udávají ke svým výrobkům údaje jako:
- Pro bazény do 80 m3
- Pro bazény do 50 000 l apod.
Tyto údaje jsou ale často zkreslené a platí pro laboratorní podmínky a různé pofidérní výpočty (známe např. nesmyslné hodnotyCOP u tepelných čerpadel). Prakticky to znamená toto číslo očesat o zkreslení. To uděláme tak, že objem vynásobíme 75 nebo při pesimistickém smýšlení klidně 50 %. Tyto hodnoty mají svůj původ v teplotě vody, hodnotě pH, frekvenci koupání, počtu uživatelů bazénu apod. Pro účely článku by vysvětlení bylo zbytečně složité. Koeficienty pro výpočet jsou tedy:
- 0,75
- 0,5
Řekněme, že náš bazén má 48 m3. Výrobce chlorátoru uvádí, že je jeho zařízení vhodné pro bazény do 100 m3. 100 x 0,75 nebo 100x0,5 > 48. Toto zařízení pro náš bazén bude vhodné.
Ne vždy Však můžeme udělat tento orientační výpočet. Klasickou hodnotou jsou g/h. To je výrazně přesnější hodnota. Tedy kolik gramů chloru se vytvoří při proudění optimálního roztoku s optimální teplotou v cele za 1 hodinu. Víme, že filtrační čas bývá orientačně 6 - 8 hodin. Hrubým odhadem vypočteme denní potřebu chlóru, tedy V (objem bazénu v m3) x 2 (gramy soli na 1 m3) = 96 g. Budeme tedy hledat solničku, která vytvoří takové g/h, která po vynásobením filtračním časem dají hodnotu, která se rovná nebo převyšuje 96. Při filtračním čase 6 h budeme volit solničku s výkonem minimálně 16 g/h. Samozřejmě si přečteme nějakou potenciální rezervu (na výkyvy v pH, teplotě, stabilizátoru, vyšším znečištěním apod.). Pokud potřebujeme alespoň 16 g/h a výrobce nabízí 16 a 20 g/h, zvolíme raději vyšší třídu.
Berme v potaz zkreslení výrobcem. Například někteří prodejci ani neví, co znamená jaký pojem a napíší, že generátor 8 g/h je vhodný pro bazény do 40 m3. Pokud takový výrobce uvažuje, že bazén budeme filtrovat 10 a více hodin, pak má bohužel pravdu. Snažíme se však myslet i na provozní náklady a minimalizovat je.
JAKÁ MÁ BÝT SPRÁVNÁ KONCENTRACE SOLI
PRO CHLORACI ELEKTROLÝZOU
Každé zařízení (solonizační jednotka) má definované adekvátní pracovní interval. Obecně se doporučuje koncentrace soli 3000 - 5000 ppm/l. To odpovídá 3000 - 5000 mg/l, tedy 3 - 5 g na litr (5 kg/1 m3). Měří se digitálně (ale to je pak nutné mít přístroj kalibrovaný), nebo za pomocí lakmusových papírků. Pokud máte v bazénu soli málo, musíte sůl dosypat. Pokud jí máte v bazénu příliš, musíte jí naředit vodou čerstvou. Pro bazén 48 m3 = 48 x 5 = 240 kg soli. Balení je většinou 25 kg = 240/25 = 9,6 = 10 pytlů soli.
Nezapomínáme na stabilizátor chlóru. Chlór vyrobený v generátoru těká a je nutné ho ve vodě udržet. Záleží na výrobci stabilizátoru chlóru, ale obecně se doporučuje 30 g na 1 m3. Například pro bazén 48 m3 = 48 x 30 = 1440 g. Hodnoty sledujeme na digitálním testeru nebo lakmusovém papírku.
VYBRANÉ POJMY
O BAZÉNECH SE SLANOU VODOU
- Slaný bazén = nepřesné pojmenování pro bazén s dezinfekcí formou chlorace za pomocí elektrolýzy soli
- Chlórový bazén = nepřesné pojmenování pro bazén s dezinfekcí formou chlorace za pomocí dávkování chlorových přípravků
- Elektrolýza = elektrochemický proces při kterém elektrický stejnosměrný proud rozkládá elektrolyt
- Elektroda = vodič (např. měď apod.), který je v kontaktu s nekovovou částí elektrického obvodu (např. voda apod.)
- Chlorid sodný = kuchyňská sůl
- Chlornan sodný = tekutý přípravek k dezinfekci vody